"V projektu se počítalo s cenou kolem 450 korun za tunu slámy, zemědělci ale chtěli i více než trojnásobek a v tu chvíli je pro nás topení plynem levnější," řekl Miroslav Javůrek z městské společnosti Teplo.
V prvním roce provozu se tak biokotelna na celkových dodávkách tepla ve městě podílela jen z osmi procent.
"Postupně se nám ale daří podíl zvyšovat, loni to bylo už téměř 13 procent a letos počítáme s 16 procenty," řekl Javůrek.
Jedním z dodavatelů slámy pro novoborskou kotelnu je Zemědělské obchodní družstvo Brniště na Českolipsku.
"Spolupráce se teprve rozbíhá, pro nás je to spíše doplňková činnost, jsme ale přesvědčeni, že má budoucnost," řekl dnes předseda představenstva Ivan Pastorek.
Kvůli zpracování slámy na topení musel podle něho podnik investovat téměř čtyři miliony korun do speciálního lisu a další dva miliony do auta s nakladačem.
"Loni jsme dodávali 700 tun slámy, jsme ale schopni zpracovat i víc," řekl Pastorek.
Za tunu dodanou až do kotelny chce podnik 1000 korun.
"Není v tom žádný velký výdělek, cena pokrývá náklady na slámu, lisování a dopravu," poznamenal.
Pro zemědělce bylo zklamáním, když se ukázalo, že novoborské zařízení nemůže pálit seno.
"Tak by se totiž dala zpracovat hmota z nevyužívaných pozemků, to ale není možné, a tak pro kotelnu zpracováváme obilnou slámu a také slámu z řepky a lnu," řekl Pastorek.
V Libereckém kraji zatím pracují jen dvě kotelny na biomasu. Její využití je přitom jednou z priorit zemědělské koncepce. Liberecký kraj totiž nepatří k zemědělským produkčním oblastem, ze 140.000 hektarů zemědělské půdy tvoří téměř polovinu trvalé travní porosty. Řada pozemků navíc není vůbec obdělávána a je zdrojem plevelů a alergenů. Kraj to chce změnit. Pěstování a využití biomasy se proto bude věnovat konference, která se ve čtvrtek koná v Harrachově.