Dnes je 22. 11. 2024
svátek má Cecílie

Úspěch je překonat sám sebe, říká Esentierová

Běžkyně Kateřina Esentierová vypráví o svých sportovních začátcích, největších úspěších a v neposlední řadě představuje plány do budoucna. Na sport se dala v poměrně pozdním věku, na střední škole se věnovala boxu a v současné době patří mezi její koníčky běhání. „Na začátku dubna poběžím půlmaratón Labské pískovce,“ říká s natěšením sympatická sportovkyně.

„Se sportem jsem začínala na základní škole, kterou jsem reprezentovala ve všem, co se dalo. Na střední škole jsem začala s boxem, který mě držel celou dobu a k tomu patří běh. Jediná fyzička, která se dá nabrat, je z běhu. Pravidelný pohyb mě začal bavit, a když jsem odmaturovala, tak jsem v něm pokračovala. Dostala jsem se k extrémním závodům typu Spartan Race, což mě přivedlo na myšlenku běhat pod nějakou hlavičkou a vzhledem k tomu, že jsem velký patriot, tak reprezentuju město a klub AC Česká Lípa,“ popisuje svoji dosavadní sportovní kariéru Esentierová.

Co patří mezi její největší úspěchy? „Ve svém životě mám dva zásadní mentory, kteří mě ovlivnili a oba jsou ze staré školy. Můj trenér boxu vždycky říkal, že není většího soupeře, než jsi ty sám. Největší úspěch je překonat sám sebe a posouvat se dál, což je moje filozofie. Toto krédo jsem měla na paměti před čtrnácti dny, kdy jsem běžela krajský přebor, který jsem se snažila zaběhnout tak, abych ze sebe měla dobrý pocit. Co se týče výsledků, tak největším úspěchem je zatím osmé místo v krosu v rámci otevřeného přeboru Libereckého kraje. Dalším dobrým výsledkem bylo 48. místo na Spartan Race z 575 žen, což je poměrně slušné,“ líčí s úsměvem na tváři.

Osud však pětadvacetileté běžkyni připravil jednu tvrdou ránu. „Minulou sobotu jsem měla běžet závod v rámci MČR v krosu, ale bohužel to nakonec nevyšlo, protože lidi z klubu mě zapomněli přihlásit,“ říká zklamaně, ale vzápětí dodává:
„Sice jsem to nejdříve obrečela, ale pak jsem se oklepala a šla si zaběhat. Dala jsem si pořádně do těla a řekla jsem si, že příště to bude lepší. Mrzí mě to z toho důvodu, že jsem se na závod připravovala hodně tvrdě. S mým trenérem jsme se ale domluvili, že 4. dubna poběžím půlmaratón Labské pískovce,“ těší se na další závod českolipská rodačka.

Jaké jsou její cíle do budoucna? „Letošní sezona je pro mě dost zásadní, protože jsem si v ní stanovila cíle, které přímo nesouvisí s atletikou. Čeká mě letos několik extrémních běhů, půlmaratóny a „masovky“ například v Liberci. Závody musím ale přizpůsobovat škole, protože většinu sobot trávím ve škole. Na konci sezony mě ještě čekají všechny tři úrovně Spartan Race, abych se zapsala do Trifecty, což znamená, že když člověk všechny úrovně splní za jednu sezonu, tak dostane speciální ocenění a je to zatracená nakládačka. Podle dostupných informací bych mohla být první ženou z České Lípy, co jej získá.“

Kromě sportu ale Kateřina Esentierová dálkově studuje a zároveň pracuje, což je časově hodně náročné. „Skloubit práci, školu a sport je strašně náročné. Běhat chodím po práci, čili po večerech a o víkendech. Téměř žádný volný čas už mi potom nezbude,“ říká smířeně.

Na závěr nezapomíná ani na své přátele, kteří ji po celou dobu povzbuzují a jimž na dálku děkuje. „Tak určitě děkuji všem, kteří mi fandí, věří mi a ženou mě dopředu. Bez nich by to nešlo. Jejich podpora je neskutečně obrovská a moc pro mě znamená. Ale hlavně mému životnímu mentorovi, kterým je můj táta. Naučil mě běhat, naučil mě, jak sport vnímat a vede mě na každém kroku. Letos chci věnovat všechny závody jemu, protože se musí rvát s nemocí a já věřím, že když dokážu porazit sama sebe, on dokáže porazit ji,“ uzavírá Kateřina Esentierová.

Foto: Archiv Kateřiny Esentierové  

alt
alt